Od prvního týdne v září v pátek na ČT1 se začne každý týden vysílat nový cyklus zábavných pořadů Taxi, prosím. Hlavními protagonisty jsou Jan Kraus a Jaroslav Dušek, kteří v přestrojenířadových taxikářů chytají při činu různé společenské celebrity i svérázně se chovající řadové občany. Projekt vznikal z pochopitelných tvůrčích důvodů ve velkém utajení a každý pasažér televizní taxishow se mohl po zhlédnutí natočené sekvence rozhodnout, zda bude chtít svou sekvenci zveřejnit či ne. Taxishow se tak stala i zajímavým prubířským kamenem našeho, tolik skloňovaného smyslu pro humor.
Na zajímavosti ze zákulisí jsme se zeptali vedoucího celého projektu Jana Šterna.Jak na váš taxík pohlíželi regulérní pražští taxikáři?
Pražští taxikáři o nás nevěděli. Náš taxík byl zcela standardní, divné bylo osvětlení uvnitř, ostatní taxikáři občas podezíravě na naše auto pokukovali.Jak dlouho jste pořad natáčeli a jak dlouhá byla denní taxikářská šichta?
Pořad jsme natočili z velké části za dva měsíce, jedna šichta trvala od 19 do 01 rána.Odhalil některý z pasažérů Krausovo nebo Duškovo inkognito?
Výjimečně se stalo, že někdo odhalil totožnost taxikáře, ale většinou si nebyl jistý, takže to skýtalo oběma hercům další možnosti rozvíjení situace typu „mě si furt pletou s nějakým Duškem“.

 

Noční taxikaření v Praze se považuje za riskantní. Dostali se vaši taxikáři někdy do úzkých?
Jezdil s námi člověk z televizní ochranky, kdyby byly nějaké potíže. Až na jeden případ opilého pasažéra, který se naštval a odmítal vystoupit, naštěstí nenastaly. I v tomto případě se vše ve vší slušnosti vyřešilo. Kraus i Dušek jsou dost svérázní taxikáři.Platili někdy nějakou pokutu?
Jednou nás zastavili policisté hlídající americkou ambasádu, ale po vysvětlení, že se jedná o televizní skrytou kameru s námi dokonce spolupracovali na tom, aby se nic vůči cestujícím nevyzradilo. Jiný kontakt s policií jsme neměli.

Stalo se, že by se některý z pasažérů vámi připravenou udičku neskousl?
Několikrát se stalo, že pasažér rozpoznal Duška nebo Krause, ale uvěřil jim, že se vedle herectví živí jako taxikáři. Pokud zákazník poznal kamery, pak uvěřil zkazce, že jsou tam z bezpečnostních důvodů. Nepamatuji se, že by ihned někdo odhalil, že jde o skrytou kameru. Pokud jde o celebrity, které jsme vozili na natáčení pozdravu České televizi k deseti letům, tak tam to šlo bez problémů.Souhlasili všichni pasažéři s vysíláním natočeného?
Většinou cestující souhlasili s odvysíláním.

Nachytali jste hodně lidí pytlačit v cizích hájemstvích?
Párkrát se stalo, že jsme vezli někoho, komu se opravdu nehodilo, aby byl viděn v televizi. Dívku evidentně na záletech, cizince s možnými problémy s povolením k pobytu, prostitutku. Tito pasažéři samozřejmě odmítli podepsat svolení k vysílání.Jsme jako národ hodně upovídaní pasažéři?
Možná i vzhledem k tomu, že taxikářem byl muž, byly daleko povídavější, zábavnější a vtipnější ženy.Když zjistíme, že si z nás někdo vystřelil, reagujeme s pověstným smyslem pro humor nebo nám stoupá adrenalin?
Většinou se „napálení“ lidé dobře bavili, i když prožívali určitý šok. Rozčilených reakcí bylo málo. Dalo by se říci, že s rostoucím postavením nebo zámožností stoupal i počet rozčilených reakcí.Děkuji, Bohuslava Holubová Zdroj: Česká Televize