Je mi jedno, co poddaným nevadí

„Aféra“ s Tibetskou vlajkou na Famu, kdy tam nějací zástupci kriminálky přišli vysoké škole domlouvat, ať vlajku sundají – je prý asi dílem nějakého příslušníka oddělení na ochranu ústavních činitelů. Když ji uviděl, zděsil se a poslal „kluky“ na vyjednávačku.

V naší osadě žádný neobvyklý jev. Strach z vrchnosti. (Robota byla zrušena 7.9.1848 – ale mentálně je to pořád držák..) A rozhodně nejen u policie, ale všeobecně. U policie je to ale obzvlášť problematické, protože ta by měla patřit všem, respektive nikomu.

Dokonce spoustu poddaných zásah proti „nevhodné“ výzdobě nijak nerozčílí. Má se poslouchat. Stejně jako se nemá demonstrovat a dělat podobný bordel, když je tady vrchnost vrchnosti…

Že si takový „úklid“ přejí, nebo přinejmenším představují Číňani – lze pochopit. Tam robota platí pořád a tvrdě. Kdyby neplatila, Čína by z velké části ztratila přinejmenším jednu ze svých podstatných ekonomických výhod: cenu pracovní síly.

A ještě jednu poznámku: Mně je úplně jedno, jestli se chce Kalousek, Bursík a kdokoli „zviditelnit“. Rozhodně mi to nikdo nemůže předkládat jako protiargument, že aby se kluci nezviditelňovali, budu já, nebo kdokoli jiný, na svých právech omezen nebo krácen.

Ostatně těch porušení našich ústavních práv bylo při návštěvě šéfa diktatury hodně. A že řadě poddaných nevadí – nás svobodné nezajímá.

Proměna Miloše Zemana

Když se Miloš Zeman jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakousi odpornou asijskou berušku. Přestože se snaží svou indispozici skrýt před spolupracovníky a členy vlády, je nakonec odhalen. Vyděšení spolupracovníci se rozhodnou Miloše zavřít v jeho pokoji v jakési domácí hradní internaci. Miloš po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz bude dále vládnout). Miloš stále rozumí lidské řeči, jemu samotnému však ostatní příliš nerozumí, nemůže tedy se svým okolím komunikovat.

Situace na Hradě se od Milošovy proměny značně zhorší; jednak přijdou o zahraniční finanční podporu, jednak strádají i psychicky. Spolupracovníci se navracejí do svých kanceláří, ale do Milošova pokoje nevstupují, stará se o něj Ovčáčkova mladší sestra Markéta. Vždy když za ním Markéta přichází, tak se Miloš schová pod pohovku, aby ji neděsil. Jediný z lidí, kdo se s danou situací smíří, je otrlý velitel Hradní stráže, který s Milošem-beruškou jedná rázně a bez okolků. Jednou se Markéta s bratrem rozhodnou vystěhovat z Milošova pokoje nábytek v dobrém úmyslu, Markéta se domnívá, že by se mu lépe lezlo po stěnách a stropu, čímž se Miloš skutečně rád baví. Ovšem Ovčáček se obává, že by si to Miloš mohl vysvětlit jako definitivní zavrhnutí ze strany prezidentské kanceláře. Miloš si nakonec uvědomí, že by byl rád, kdyby mu pokoj ponechali, tak jak je. Brání tedy svůj oblíbený obraz od F. R. Čecha, ale spatří ho Mynář a upadne do mdlob. Vyhrocenou situaci se rozhodne vyřešit zaskočený Ovčáček, nakonec po Milošovi hází lahve s Becherovkou, jimiž ho těžce zraní.

Milošův zdravotní stav se zhoršuje. Ztěžuje se i atmosféra na hradě; hmotný nedostatek a vypětí ze skrývání Miloše doléhají na jeho spolupracovníky i Markétu, která navrhuje Miloše odstranit. Prezidentská kancelář si do volných pokojů zatím nastěhuje ruské a čínské podnájemníky, kteří o Milošovi nevědí. Později ho ale spatří, protože Miloš si chtěl poslechnout, jak jim Markéta hraje na balalajku, a tak opustil svůj pokoj. Ovčáček se ho snažil zahnat zpět do jeho pokoje, ze kterého se postupem času stalo skladiště státních darů. Nájemníci dávají okamžitou výpověď a ruší plánované investice. Nad ránem Miloš opuštěný umírá. Ráno jej nalezne otrlý velitel Hradní stráže a jeho mrtvolu sám odklidí. Téhož dne uspořádá prezidentská kancelář s některými členy vlády výlet do Čapího hnízda a probírají nadějné plány do budoucna.

Spolupráce na textu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Prom%C4%9Bna_%28pov%C3%ADdka%29

 

Válka exekutorů:


Válka exekutorů:

http://echo24.cz/a/whf5Z/pad-krale-exekutoru-kolik-lidskych-tragedii-ma-na-svedomi

Jako filmovou synopsi jsme ji předjímali před několika lety:
Válka exekutorů
Osoby a obsazení:
Jarmila: Hana Vagnerová
Vilém: Vojtěch Dyk
Hynek: Marek Vašut
Ptáček: Jan Kraus
Měkotová: Vilma Cibulková
Láďa: Pavel Liška

Prakticky založená jaderná fyzička Jarmila se chystá provdat za idealistického právníka Viléma. Krásní mladí zamilovaní lidé plánují stavbu společného hnízda. V Jarmilině minulosti však dřímají dvě časované finanční bomby: pokuta za jízdu na černo v pražském metru a na základě jejích dokladů (ukradených kdysi ze zaparkovaného auta) podvodně vyinkasované, ale nezaplacené zboží.Po svatbě a vyřízení hypotéky se mladí lidé stěhují do vysněného domku v satelitu za Prahou. Vilém se stává partnerem v advokátní kanceláři Hynek a spol., Jarmila zástupkyní šéfky Úřadu pro jadernou bezpečnost. Mají před sebou skvělou budoucnost.
Jarmilin dluh u Dopravního podniku kupuje vychytralá advokátní kancelář Mourek & Partners, podává žalobu a příslušný soud vydává platební rozkaz. Jarmila jej však neobdrží, protože po odstěhování do vysněného domku změnila adresu trvalého bydliště. Vykonáním exekuce je pověřen moravský exekutor Ptáček. Jarmilin dluh za zboží vyinkasované neznámým podvodníkem se stává předmětem další exekuce, kterou má vykonat pražská exekutorka Měkotová. Rozhodnutí o provedení obou exekucí nabývají právní moci ve stejný den.
Z ranní mlhy se vynoří terénní auta komanda exekutora Ptáčka a zaparkují u pěkného satelitního domku. Dosud nic netušící Vilém a Jarmila otevírají dveře a vykonavatelé exekuce vniknou dovnitř. Pes novomanželů je bezelstně vítá. Všechny cenné i některé bezcenné předměty jsou polepeny žlutými nálepkami, také dům a psí bouda jsou obstaveny.
Při odchodu exekutora Ptáčka přijíždí komando exekutorky Měkotové. Oba exekutoři se střetávají na prostranství před domem a vzájemně si vyměňují posměšky a urážky. Vilém vše natáčí na dosud nezabavený mobil. Toho si ale všimnou vykonavatelé z komanda exekutorky Měkotové a přístroj mu zabaví. S tím ovšem nesouhlasí vykonavatelé z komanda exekutora Ptáčka, kteří byli na místě první. Strhne se pranice o to, kdo polepí Vilémův telefon. Manželé se zabarikádují v domě. Obě komanda po krátké potyčce, během níž telefon někdo rozšlápl, odjíždějí.
V následujících měsících jsou Vilém a Jarmila vystaveni šikaně obou exekučních komand. Aby přežili, musí se uchýlit ke konspiraci. Vytvářejí si paralelní existence, ale to nestačí. Mají obstavené účty, nemohou splácet hypotéku. Vilém se snaží s pomocí svého šéfa Hynka o právní obranu. Zakládá Výbor na obranu nespravedlivě exekučně stíhaných (VONES) a stává se jeho čelným aktivistou. Zázemí a podporu nalézá v advokátní kanceláři nadřízeného. Exekuční komanda několikrát přijíždějí do domu Viléma a Jarmily a polepují vše dosud nepolepené. Jejich spor přerůstá v nevyhlášenou válku mezi oběma skupinami, nyní již připomínajícími gangy.
Zároveň se stupňuje nátlak na Viléma a Jarmilu. Ptáček se svou partou odváží jejich psa s tím, že ho vydraží ve vietnamské tržnici SAPA. Měkotová a spol. nutí Jarmilu, aby si začala přivydělávat v jednom z pražských erotických klubů a rychleji tak splatila dluh. To Jarmila odmítá, ale je na konci sil. Vilémova právní obrana nefunguje, je příliš pomalá a neefektivní.
Jarmila ví, že musí vzít věci do svých rukou. Rozhoduje se využít vzájemné nevraživosti obou gangů. Domlouvá si s oběma exekutory schůzku ve stejný čas na úložišti jaderného paliva v meziskladu elektrárny Temelín a slibuje jim předat větší finanční obnos.
Vilém mezitím zjistí, že jeho obdivovaný šéf a mentor je ve skutečnosti hlavou špinavého obchodu s pohledávkami. Hynek mu nejprve nabídne spolupráci výměnou za úhradu dluhů. Vilém odmítá a odjíždí varovat Jarmilu, nadřízený ho však pronásleduje.
Všichni protagonisté se setkávají ve skladu jaderného paliva, kde Jarmila v ochranném oděvu předem umístila poštovní pytel s údajným obnosem. Obelstila také ochranku úložiště. Oznámila jim, že Temelín se stal podobně jako Pražský hrad a Karlův most předmětem exekuce a že jej přijedou polepit exekutoři. Po příjezdu obou skupin Jarmila postupně všechny vláká do skladu, zamkne dveře a zhasne. Ve tmě jsou na černém plátně vidět jen bílé a zmateně se pohybující kostry exekutorů a členů jejich part. Dochází k přestřelce připomínající počítačovou hru: diváci vidí pouze bílé kostřičky, které se potácejí po skladu a postupně jsou vyřazovány z činnosti.
Vilém přijíždí do areálu skladu a setkává se s Jarmilou. Objímají se, ale vtom se objevuje jeho šéf s namířenou pistolí. V okamžiku, kdy se chystá zmáčknout spoušť, ozve se výstřel a Hynek padá mrtev k zemi. Zastřelil ho člen ochranky Láďa, který Jarmilu tajně miluje. Jeho obličej zrcadlí vnitřní boj nad tím, zda nemá zlikvidovat také Viléma. Nakonec v něm však vítězí Mirek Dušín. Ví, že takto by svou milovanou nezískal. Beze slova odfoukne dým z hlavně a kývne hlavou – běžte! Jarmila a Vilém se chytnou za ruce a vybíhají ven…
P.S. Nechcete to někdo natočit..?
 

Pořad Nebaví mě život, 154. díl. (hosté: Miloš Zeman, Kalašnikov a další...)

Pořad Nebaví mě život, 154. díl.

Moderátor: Honza Oliva

Hosté: prezident Miloš Zeman, odborník na eutanazii MUDr. Karel Konečný a neúspěšný žadatel o eutanazii Luboš Karpíšek

Dobrý den, já jsem Honza Oliva, a vítám vás v pořadu Nebaví mě život. Dále dnes u nás ve studiu vítám velmi vzácného hosta, pana prezidenta. Dobrý den, pane prezidente, rád vás vidím u našeho stolu. Naším dalším hostem je odborník na eutanazii MUDr. Karel Konečný, dále pan Luboš Karpíšek, který se již několik let snaží domoci na úřadech legální eutanazie, protože ho sere život.

Pane prezidente, překvapilo mne, že jste se pozval do našeho pořadu a my pozvání s radostí přijali. Zajímáte se o problematiku eutanazie?

Podivejte se, pane redaktore, moc se o to nezajímám. Ale nemám rád lidi, co nebaví život. Nemám rád nekuřáky, vegetariány, abstinenty, pejskaře, kavárníky, pijáky kávy, migranty, syřany, severoafričany, Merkelovou, Sobotku a tyhlety budižkničemu jako je pan Karpíšek. Proto jsem přijal pozvání k vám do studia, abych mu pomohl.

To je skvělá zpráva, pane Karpíšku, co tomu říkáte? Sám pan prezident se chce za vás na úřadech přimluvit, aby vám tu eutanazii povolili.

Ale tak jo, no, já sem rád za každou přímluvu. Víte, tenhleten boj s úřadama je hrozně vysilující. Já už ani nemám čas na nic jinýho. Tohle prostě už nejni žádnej život.

A co tomu říkáte vy, doktore Konečný? Myslíte, že přímluva pana prezidenta může mít nějaký relevantně právní účinek na udělení eutanazie tady panu Karpíškovi?

Tak za prvé, eutanazie se neuděluje. A za druhé, žádný účinek to mít nebude. Přímluva pana prezidenta nebo jiného ústavního činitele má nulovou váhu. Odborná veřejnost, kterou reprezentuji, volá po zákonu o eutanazii již několik let, ale stále marně. Bez zákonu se nikam nepohneme.

Pane prezidente, viďte, je škoda, že nemůžete udělit panu Karpíškovi milost, tedy vlastně nemilost, hehe? Udělit mu trest eutanazie?

Já striktně protestuji, je nehorázné mluvit o eutanazii jako trestu!

Podivejte se, pane redaktore, milost či nemilost udělit nemohu, ale jak jsem slíbil, mohu panu Karpíškovi pomoci. Okamžik, prosím. Jiří!

Do místnosti vchází Ovčáček a přináší prezidentovi kalašnikov.

Je tam tlumič?

Ano, je.

Díky.

Prezident bere do rukou kalašnikov a krátkou dávkou zkosí Karpíška.

Kriste pane! Pane prezidente! Pomoc! Pomoc!

Podivejte se, pane redaktore, největší počet pitomců na čtvereční metr je mezi novináři. Rozhodl jsem se tomu čtverečnímu metru trochu ulevit.

Další dávkou zkosí Honzu Olivu.

MUDr. Konečný se snaží odplazit podél stěny studia.

A nikdy jsem neměl rád lidi, co se snaží pomoct druhým z tohoto světa.

Zkosí MUDr. Karla Konečného.

Jirko!

Ano?

Na fejsbuk dej, že to byl jen drobnej gunmot.

Nový bestseller z lékařského prostředí na obzoru

Román odehrávající se v nemocnici na kraji Prahy bude stejně dobrý, ne-li lepší než Haileyho román „Konečná diagnóza“ potvrdil na tiskové konferenci po zasedání Městského soudu v Praze přísedící literární kritik Rejžák.

„Podlehl jsem pití a bral kokain, deník je předloha k románu,“ upřesnil exšéf Homolky Dbalý u soudu obsah zápisků ze svého „ředitelského deníku“, do něhož si zaznamenával údaje o zmanipulovaných tendrech, úplatcích, nákupech luxusního zboží a šňupání kokainu.

Další obžalovaný náměstek Toběrný výpověď Dbalého potvrzuje: „Text, ze kterého dříve citovala média, je rozpracovaným uměleckým dílem o životě v lékařském prostředí.“

Již brzy vydává Lékařský knižní klub! Knihu najdete na pultech všech dobrých knihkupců a také v ordinacích dobrých lékařů!

Kotle, taxíky a globální nevědomost.

Kontroly kotlů ze strany státu, aby někdo ověřil čím topím – není jen bezskrupulózní narušení nedotknutelnosti soukromí, ale s velkou pravděpodobností i nesmysl, který vytouženého účelu stejně nemůže dosáhnout.

Zkouším si představit, jak „kontrolní návštěvy“ budou probíhat. (Stranou dám, jak vznikne rozhodnutí ji u zrovna u mě realizovat..).

Dostanu oznámení, že přijde kotelní kontrola? Písemně? A s jakým předstihem? Téměř každý předstih bude stačit na to, abych ty umělohmotné tašky flašky zlikvidoval, kotel protáhnul očistným žárem z nejlepšího českého dřeva… a?

A jak to bude s termínem? Přece mi nebudou moci stanovit pevně datum – že bych kvůli kotli nešel do práce. No a bude li to záviset na shodě – jsme v pohodě. Určitě bychom se domluvili až někdy po „úklidu/ stop.

Pokud by kontrola mohla přijít kdykoli, nejde o kotle, ale o stanné právo – a to jsem jako vlahý demokrat výrazně proti.

Co kontrola udělá, až ji ve dveřích sdělím, že jsem kotel včera prodal? Smrděl, kouřil..

Budou dál trvat na kontrole, protože jsem kotel kdysi měl…? To by bylo protiústavní, ne?

A jak to bude přímo u kotle? Se někdo podívá a řekne, že má podezření… Nebo pomocí nějakých měřáků objeví zbytky čehosi – což následně popřu, ať už půjde o cokoli.

Kde bude v tu dobu právo? Naše české právo?! Možná mi někdo bez mého vědomí tajně v kotli topí svinstvem, nebo mám vadný kotel, který i když topím nejlepším českým, kradeným dřívím – vytváří nějaké sviňské spaliny…možná i hnusný dým! (Jako byly „třetí osoby“ na pokutách za dopravní přestupky)

A s dovolením nerad bych opomněl místní klasiku – že se „dohodneme“. Za dva litry bokem můžu topit i dětmi..bereš?  Kdo zkontroluje kontrolu, víme. (Nikdo. Jedeme na to desetiletí.

Nelze se nezeptat, co se zmláceným kontrolorem? (zakopl nebo jinak se uhodil o kotel..)

A když řeknu ve dveřích, že už kotel nemám? Budou ho hledat? Po bytě, ve skříních?

Do tohohle bych tedy jako politik nešel. A nedopadne to. Tím jsem si téměř jistý.

Podobně jako s pokusy pražského magistrátu „načapat“ službu Uber – protože jde prý o taxi, i když je to „smluvní přeprava osob“. Smůla je, že taxík je také smluvní přeprava osob. Akorát, že smlouvy mezi zákazníkem a řidičem leta neplatí.

Bitva proti Uberu by mohla vést k podobným pokusům, jako kotle. Už teď se magistrátní úředníci pokouší „načerno“ aktivní jízdou dokázat Ubrům, že jsou vlastně taxík! A co? Mají tedy všeho nechat a přejít do služeb systematického okrádání ve smradlavých autech otrlými pařezy, tlejícími za volantem? Co dělají špatně? Mají řidičák, takže řídit mohou. Stejně jako já mohu kdykoli vézt tetu, děti – kamkoli. (zkusím je i zkasírovat – asi nevyjde).

Řidič Uberu Black umí anglicky. A ten schválený magistrátem, co má na palubce televizi, u zadku kávovar, pod sedadlem pivo…?  Sotva česky. Neumí anglicky, nemůže dnes po Praze přece jezdit. A umí anglicky ti magistrátní úředníci?

Kotle, Uber – cesta na opačnou stranu planety. Je tu ještě Airbnb, Dáme jídlo, Rohlík, Košík, ale také Trip Adviser, Spotify, vlastně i Youtube… a řada dalších služeb – vznikajících na nových platformách. Možná padnou i banky.

Nové platformy jsou často jednoduché a regenerují prohnilý trh. Jak zákazník, tak poskytovatel jsou vystaveni vzájemnému, často veřejnému hodnocení z obou stran – a pár špatných hodnocení může vyřadit i z oboru. Stejné platí pro druhou stranu. Pro špatně hodnoceného zákazníka..

A bude toho víc a víc. Mnohé profese dokonce zaniknou ve své tradiční formě, stejně jako celé obory. Takový je vývoj.

S nástupem internetové elektřiny je dojemné a něčím smutné sledovat politicky urputný boj za regulérní provoz parních strojů…

Globálním problémem globalizace je často globální zaostalost těch, co rozhodují. 

Také rodinu je třeba řídit jako firmu

Nejen stát, ale také rodinu je třeba řídit jako firmu. Tak nebuďte nemehla a makejte na tom i doma.

Rockefellers

Rockefellers

 

Dnes se všechny pozice nazývají anglicky. Nebojte se toho. Protože k řízení provozu rodiny je potřeba více funkcí a pozic, ale nedostatek lidských zdrojů je trvalý, je třeba mezi pozicemi plynule přecházet, zdvojovat je či případně angažovat externisty.

 

Zde je seznam doporučených pozic:

 

CEO – protože máme gender studies a Fórum 50, na pozici CEO se by se měli střídat fotr a máti po měsíci. Ev. si lhůtu zvolte sami. Druhý bude vždy dělat deputy CEO (náměstka).

 

BACK OFFICE ADMINISTRATOR – deputy CEO v rodinné realitě.

 

ACCOUNT MANAGER, ACCOUNTANT – do této pozice je většinou jmenována osoba „hlavní živitel“, ale hlavní živitel někdy odevzdává kompletní příjmy CEO.

 

ART DIRECTOR, ADVERTISING MANAGER, MARKETING MANAGER – všechny tyto pozice můžete sloučit. Také vaši rodinu je třeba propagovat, zejména na sociálních sítích. Důležité je propagovat životní úroveň vaší rodiny (samozřejmě v nekonzumním a bio stylu), její úspěchy a aktualizovat profilové fotky. Tuto aktivitu můžete přenechat dětem. Máte-li jich více, můžete jim práci rozdělit a starší dítě jmenovat seniorním managerem.

 

CHILDREN DEVELOPMENT MANAGER – lidské zdroje na tuto pozici možno též outsourcovat: babička, dědeček atd. Ale nepouštějte kontrolu nad touto pozicí zcela z ruky. Hrozí násilné převzetí CEO pozice vzpurným a fyzicky vyspělým dítětem!

 

CLEANER – tuto pozici optimálně zcela delegujte na děti.

 

MAINTENANCE MANAGER – tzv. kutilská pozice, většinou zastává fotr či zručné seniorní dítě, které umí vrtat díry pro hmoždinky.

 

PLANNING MANAGER – nevím proč, ale na tuto pozici se derou především ženy.

 

BATH TEAM LEADER – řízení a rozvoj projektů souvisejících s koupelnou, vytvoření harmonogramu užívání koupelny a kontrola jeho dodržování.

 

WALK OUT MANAGER – manager venčení psa, tuto pozici také optimálně delegujete na dítě, pokud jeho váha (Vd) vyhovuje tomuto vzorci: Vd ≥ Vp / 4 (Vp = váha psa). V opačném případě venčí pes dítě. Sčítat váhu dítěte ze dvou či více je zakázáno.

 

Přejdete-li na tento systém rodinného řízení, garantujeme, že doma bude hned líp.

Díky za smrťácká videa

Chtěl bych iDNES poděkovat touto cestou za publikování smrťáckých videí na hlavní zpravodajské straně.

Jsou to takové milé skoro jako „hunger games“, bohužel nikoli v přímém přenosu, ale jen ze záznamu. Automobilový závodník vs. diváci, kůň vs. artistka atd. Třeba by to šlo nějak upgradovat, že by to bylo online? Myslím, že je hodně takových lidí, kteří se v teple kanclu u kafíčka rádi podívají, jak někdo jiný zhebnul. Patřím k nim i já.

Obzvláště mě rajcují smrťácká videa v kombinaci s videi celebrit, kterým vyhřezlo ňadro, praskly kalhoty, vyvalil se citrusový zadek a podobně. To je opravdu boží, tahle kombinace banalit u vyvolených a smrti u plebsu. Občas tyhle pohyblivý obrazy ve svý fantazii kombinuju, jak si třeba nějaká herečka zapomněla vzít spoďáry a pak šla a vystřílela... No raději si to nechám pro sebe, ale inspirace je to skvělá.

Každopádně dík a jen houšť, vidím v tomhle velký potenciál, TV je mrtvá, ať žije smrtDNES!


Obsah informačního oznámení o EET si můžete nechat vytetovat

Kromě elektronické evidence tržeb (EET) počítá ministerstvo financí také s povinným označením provozoven tabulí, na níž budou vypsány povinnosti týkající se režimu evidence. V důvodové zprávě určené vládě se k této nové povinnosti píše, že se stanovuje prostá povinnost poplatníka, který má tržby evidovat, mít v době uskutečnění evidované tržby na pokladním místě vyvěšeno informační oznámení. Drobní živnostníci a poskytovatelé sexuálních služeb si mohou nechat informační oznámení vytetovat, ovšem bude zakázáno malé písmo a chaotická grafika.

Text dvou variant informačního oznámení je zde:


a) text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“
(eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby v běžném režimu)


b) text ve znění „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně nejpozději do 5 dnů.“
(eviduje-li poplatník v daném pokladním místě tržby ve zjednodušeném režimu)


Tetování se týká poplatníků ve zjednodušeném režimu. U nich ministerstvo ještě řeší problém s viditelností a čitelností textu. „Čitelností se rozumí, že význam textu bude z hlediska průměrného čtenáře dostatečně identifikovatelný. Není proto přípustné narušovat integritu textu, např. dělením nápisu barevností nebo fontem, které snižují čitelnost sdělení, nebo jinými prvky, které jsou způsobilé zastřít celkový význam, např. neúměrně malou velikostí textu, piercingem nebo umístěním nápisu pod tukové laloky apod. Viditelným místem se rozumí místo, které objektivně zajišťuje dostatečný výhled na informační oznámení a není v rozporu s dobrými mravy.“


Podle mluvčího ministerstva financí bude tetování zajišťovat Státní pokladna Centrum nejrůznějších služeb (SPCNS): „Státní pokladna Centrum nejrůznějších služeb je státním podnikem pod kontrolou ministerstva financí, a tedy se v případě zadání tetovacích zakázek na zajištění informačních oznámení na poplatnících jedná o tzv. „inhouse“ zadání v souladu se zákonem o veřejných zakázkách.“


Zatím dobrovolná tetovací varianta se tedy bude týkat všech fyzických osob s platným IČ a nepozastavenou živností. Živnostenští milovníci tetování by proto měli vzít v úvahu, že budou potřebovat dost volného slušného místa a každou novou kérku předem řádně zvážit.