Nechtěl jsem SHNÍT I S DEKORACÍ

Květy 17.6.2010

Nechtěl jsem SHNÍT I S DEKORACÍ

17.6.2010 Květy 08 O kom se mluví

JAROSLAV PANENKA

Herce a moderátora Jana Krause (56) jsme aktuálně zastihli na důležité profesní křižovatce. Po pěti letech končí se svou talk show Uvolněte se, prosím, se kterou se bez nadsázky zapsal do historie televizního vysílání. A zároveň vyráží hledat nadané Čechy a Slováky v roli porotce soutěžní show Česko Slovensko má talent. Ani při tak zásadní změně neztrácí humor a svůj typický sarkasmus.

* Reakcí na zprávu o vašem odchodu z ČT bylo nepočítaně. Překvapilo vás na nich něco?

Já je moc nesledoval. Trochu mě zaujala Česká televize, která potvrdila, že jsem vlastně dělal šunt a byl držen z její milosti.

* Jak se vám točí poslední díly? Přepadne vás sentiment? Nebo cítíte spíš úlevu?

Sentiment ne, úleva taky ne. Ale pod konceptem České televize bych tam shnil i s dekorací a technikou. To by bylo daleko horší. A smutnější.

* Do jaké míry jste v momentě svého rozhodnutí myslel na lidi, kteří s vámi na pořadu spolupracují od prvního dílu?

To jsou externisté, ne lidé z České televize, dobří profesionálové, kteří se na mediálním trhu dobře uplatní. Například o dramaturgyni Simonu Matáskovou usilují všechny televize (kromě té veřejnoprávní) včetně slovenských.

* O váš případný nový pořad jistě budou mít zájem další stanice. Jakých chyb se chcete před podpisem možné budoucí smlouvy vyvarovat?

Já žádné chyby ve smlouvách neudělal. Naopak. Smlouvu jsem měl dobrou, ale podstatná výhoda měla být, že Česká televize by měla ze zákona dodržovat nezávislost a svobodu pro své autory a tvůrce. Komerční stanice vám takovou svobodu dát ze zákona nemusí. Po cenzorských pokusech jsem akorát definitivně ztratil důvěru ve „veřejnou službu“ čété.

* Před premiérou Uvolněte se, prosím jste kvitoval, že s tímto pořadem přicházíte právě na obrazovce veřejnoprávní stanice. Kdy jste začal mít první pochyby?

V listopadu minulého roku. Mimo jiné známá aféra s „vyvážeností“ rozhovoru s Helenou Vondráčkovou. Tu vyvolaly Lidové noviny, Rada ČT a management ČT byl hned spíš na jejich straně, než by hájil mě. Šlo o zjevnou pitomost. Pak přišli s pokusy cenzurovat, zřejmě jako důsledek zadaný radou – vyvodit důsledky. Zvracím z této takzvané rady a raduju se, že mám od ní pokoj.

* Spory s vedením televize se táhly dlouhou dobu. Proč jste vlastně nebouchl pěstí do stolu dříve?

Šlo o docela dobrý produkt, přišlo mi líto zlikvidovat ho kvůli primitivům a blbům všeho druhu. Ale po čase jsem pochopil, že není šance.

* Na co byste se jako na první otázku zeptal generálního ředitele Jiřího Janečka, kdyby usedl v červené sedačce?

Dnes bych ho tam nechtěl. Dřív bych se ho zeptal, jestli, když kdysi tvrdil, že chce, aby Česká televize byla holka, co tančí na stole, neměl na mysli děvku…

* O late night show jste vždycky hovořil jako o splněném profesním snu. Nemáte přesto chuť si teď odpočinout?

Uvidíme. Odpočívat není moc od čeho. Ten pořad jsem dělal jednou týdně, Američané ho dělají pětkrát týdně dvacet let.

* Vždy jste říkal, že není funkční tento formát výrazně inovovat. Pokud byste se s ním vrátil na obrazovky, vypadal by tedy podobně jako Uvolněte se, prosím?

Podobně asi ano, ale ne v pět let staré okopané dekoraci, s problémy technického zařízení a tak podobně. Mírné inovace se v late night show také dělají…

* Na podzim vás uvidíme jako jednoho z porotců talent show televize Prima. Nemáte přitom všech porot, komisí a rozumbradů z minulých dob tak akorát?

Dělal jsem to už předloni na Slovensku a jde o moc zábavnou show. Snad nebudu jeden z těch kreténů, jak je popisujete, protože mám sám odpor k těm „vševědoucím“. Na druhou stranu jako porotce budu muset posuzovat. Ale těším se na to.

* O bizarní zážitky tu vedle skutečných výkonů asi nebude nouze…

Miluju bizarní zážitky a můžu vás ujistit, že ti lidé se většinou upřímně snaží. Má to svou vážnou podstatu. Může se jim skutečně výrazně změnit život.

* Zažil jste někdy pocit, že se stydíte za lidi na jevišti? A umíte po nevydařených divadelních premiérách odpovídat na otázku, jaké to bylo?

Kolegům zásadně představení chválím. Vím, že můj jednotlivý názor není směrodatný. Pokud se mi představení opravdu líbí, chválím ho s hysterickým nadšením. Stud za to, co se děje na jevišti, patří k jednomu ze standardních pocitů v hledišti. My z jeviště to víme i známe sami moc dobře.

* S talentem se u nás nešetří. Říká se zlaté české ručičky, co Čech, to muzikant… Sdílíte tuto národní pýchu?

Tuhle, jak ji zmiňujete, nesdílím. Spíš mě rozesmává. Češi mají talent sami sebe považovat za báječné, ale je to poněkud venkovské. Tím nechci popřít, že mají řady vynikajících osobností ať v minulosti, či v současnosti. Ale odmítám přistoupit na tezi, že jsme tak nějak všichni báječní. Talent sám o sobě je také pofidérní pojem. A nejvíc v šoubyznysu. Ale například pořad Got Talent (u nás Česko Slovensko má talent – pozn. red.) je z hlediska televizní produkce jeden z mála formátů, které můžou dát lidem kromě zábavy i šanci.

* Hrál jste už od dětství. Vštěpovali vám rodiče odmalička, že jste talentované dítě?

Jako děcko jsem byl celkem bez konkurence. Ve svém oboru – grázlech. Maminka nám všem vštěpovala, že jsme ohromně talentovaní a výjimeční. Protože jsme její. Trošku jsem se z toho pak musel vzpamatovat.

* Byl jste nucen předvádět se před návštěvami?

Ne. Často jsem to dělal sám od sebe a občas mě museli i vyhnat. A ještě radši jsem předváděl návštěvu potom, co odešla, abych si z ní dělal srandu. To mívalo úspěch.

* A jak byste kdysi pochodil u svých starších synů, kdybyste chtěl, aby zazpívali či zarecitovali v obýváku?

Davidovi jsem jednou řekl, ať zazpívá. Na takové menší oslavě. Tvářil se, že chce zpívat, tak mě zajímalo, jestli to před lidmi dokáže. K mému tehdejšímu úžasu se toho zhostil bez váhání. Bylo to jednou. Ostatní jsem nikdy nenutil.

* Na jaký talent to momentálně vypadá u nejmladšího Jáchyma?

Jáchym má několik talentů, stejně jako bariér. Určitě nebude zpívat – je, chudák, nadaný po mně. Má ale vynikající empatii na lidské chování a společnost. To samo mu dává velké šance.

* Na co opravdu nemáte ani špetku talentu a mít byste ho přitom moc chtěl?

Na zpěv. To je to jediné, po čem jsem vždycky opravdu toužil. Malování, kreslení, zručnost – doživotně vyřazen. A trpělivost.

***

ŘEKLI O JANU KRAUSOVI A UVOLNĚTE SE, PROSÍM

„Je velice pohotový, okamžitě umí zareagovat na hosty a rozvíjí jejich odpovědi do srandy. Tohle má, ale jinak mu žádnou vlastnost nezávidím. Kraus vede talk show trochu jinak, každý jsme nějaký. Já ho v životě nepotkal, ale pochopil jsem, že má lehce konfliktní povahu – a takové někdy bývají i jeho rozhovory. On se v tom nejspíš vyžívá, já to rád nemám.“ Karel Šíp (na otázku, v čem se liší od svého největšího konkurenta v žánru televizní talk show)

„Naprosto jsem propadla. Jsem si toho vědoma a mrzí mě to. Vezměte prosím v potaz tu stresovou situaci v satirickém pořadu, na který nejsem zvyklá. Zažila jsem efekt, jemuž se běžně říká blackout, tedy výpadek v důsledku stresu. Myslím, že se něco podobného může stát komukoli z nás. Pro mě to byl takzvaný černý pátek, možná zatím největší ostuda mého života, a doufám že taky poslední. Po tom pořadu jsem chtěla zalézt do kanálu. Problém není v tom, že bych nevěděla, co je biomasa. Bublina, která se vytvořila kolem tohoto mého lapsu, k němuž se hlásím, je ovšem trochu přehnaná.“ Kateřina Jacques (poté, co u Jana Krause neuměla vysvětlit, co je biomasa)

„V Uvolněte se, prosím si Honza povídá s lidmi, které většinou moc nezná. Na tom je postaven princip pořadu. Co bych tam potom dělala? Hrála bych zaskočenou jeho otázkami a naoko ho překvapovala svými odpověďmi? To by přece ztratilo půvab a autenticitu. Známe se do detailů, nevím, o čem bychom si měli před publikem povídat.“ Ivana Chýlková (moderátorova životní partnerka o důvodech, proč by nikdy nepřijala pozvání do jeho pořadu)

„Jana Krause jsem znala pouze z jeho předešlých pořadů, které byly vždycky ostré, a tak jsem měla pochopitelně strach. Snažila jsem se zakrýt růžovou, ta mi pomáhá. Nakonec jsem z toho měla fantastický pocit a velmi ráda bych si to někdy zopakovala. Bavilo mě, že jsem mohla být sama sebou, vtipkovat i mít nějakou tu narážku.“ Ivana Christová (na otázku, jaké to bylo, usednout jako jedna ze tří historicky prvních hostů na proslulou červenou pohovku)

„Dlouho jsem neviděl tak neuvolněného člověka, jakým byl v tu chvíli Kraus.“ David Černý (po pozdním příchodu na natáčení s doprovodem svých dvojníků. (Jan) (Kraus) je všechny včetně Davida Černého vyhodil)

„Kdybych měla pravidelně čas v pátek večer, zatrhla bych si vždycky červeně na jedničce show Uvolněte se, prosím. Moderuje ji (Jan) (Kraus) a dělá to naprosto dokonale, vtipně a noblesně.“ Jiřina Jirásková (v odpovědi na svůj televizní tip)

***

Pohled z Kavčích hor

Rozhodnutí Jana Krause ukončit natáčení talk show Uvolněte se, prosím vzbudilo vlnu emocí. O několik odpovědí jsme proto požádali i ředitelku programu České televize Kateřinu Fričovou.

* S jakými pocity se s Uvolněte loučíte?

Mrzí mě to.

* Na adresu tohoto pořadu zaznělo v poslední době několik výhrad Rady ČT. Souhlasila jste vždy s nimi?

Souhlasila jsem s tím, že v pořadu neměla co dělat Helena Vondráčková. Mluvit zhruba dva týdny před soudem na téma sporu (s Martou Kubišovou – pozn. red.) mi přišlo minimálně nevkusné. Nesouhlasila jsem se slovy, že pořad musí být „vyvážený“, to považuju v zábavné talk show za nesmysl.

* S Janem Krausem jste spolupracovala už jako generální ředitelka televize Prima na pořadech Sauna a Další, prosím! Jak na toto období vzpomínáte?

V dobrém. Ostatně proto jsem Jana Krause pak oslovila i pro stanici Frekvence 1, na kterou jsem tehdy přešla.

* Opustí late night show obrazovky České televize?

Tento formát bezesporu na obrazovku patří.