12.5.2011 | Magazín Mladé fronty DNES  – Rozhovor | Otázky klade: JAN MALINDA

„Že je politika šachová partie, to je mýtus, který šíří Václav Klaus,“ rozčiluje se.

Na druhou stranu přiznává, že s některými jeho názory souhlasí. A jak hodnotí práci Bárty, Johna a premiéra Nečase?

* Pane Krausi, existuje politik, kterého byste na červenou pohovku své show nepozval?

Pozor, já hosty neobvolávám a do výběru nemám co mluvit, to je starost producentky Simony Matáskové. Kdo tam přistane, s tím jsem povinen se bavit, pokud možno co nejzajímavěji, a tomu se pak někdy říká zábava. Až na výjimky jako Ivan Langer, jejichž účast asi není nutná, protože nemá cenu, aby došlo na rvačku.

* Koho z politiků byste naopak vyzpovídal rád, ale on vytrvale odmítá?

Myslím, že jeden z prvních by tam měl být pan premiér Nečas, ale ten už prý asi tři čtvrtě roku říká, že přijde za čtrnáct dní.

* Co by vás na něm nejvíc zajímalo?

To bych nerad prozrazoval, nepřipadá mi to počestné ani vůči němu, ani vůči samotnému pořadu, ale určitě bych nemohl opominout případ pana Drobila – pro něj je to pořád dobrý člověk, pro mě špatný, čili jeden z nás to myslí blbě.

* Je „odmítačů“ z řad politiků víc?

Zprostředkovaně od Simony vím, že jich je víc. Člověk musí uznat, že je legitimní argument, že někdo nemá zrovna čas chodit do zábavných pořadů. Když ale Pavel Bém sliboval „za tři neděle“ už druhým rokem, dovtípili jsme se, že přijít zjevně nechce. Moje partnerka Ivanka by do takového pořadu nepřišla. Říká: „Jsem herečka, ne klábosička.“ Jenže ona je herečka, zatímco politik by měl využít toho, že bude mít víc posluchačů než na všech volebních setkáních za život! Přinejmenším proto, aby vysvětlil své počínání, protože je to člověk, který slouží veřejnosti.

* Možná se bojí, že je nachytáte jako Kateřinu Jacques nebo zepsujete jako Karla Březinu.

Jak jste si možná všiml, po účasti pana Březiny se druhý den rozčiloval šéf pražské ODS Boris Šťastný, jak jsem se choval, a to samo o sobě ukázalo, jak je česká politika prohnilá. Je ale pravda, že ochota politiků zodpovídat se celkově ze svých činů a snaha sdělovat konkrétní informace je čím dál menší.

* Z vlastní zkušenosti vím, že jejich ochota klesá, čím déle jsou v politice.

Anebo na jakém zločinu se aktivně podíleli. Já to chápu – když chytíte lupiče z organizované skupiny a zeptáte se ho, co dělal včera, tak se zeptá, co je vám do toho? Protože loupil. Politik, který nechce mluvit, je s velkou pravděpodobností motivován nějakou nekalostí.

* Dělal jste si po loňských volbách iluze, že bude lépe?

Iluze můžete mít vždycky. Myslím, že Petr Nečas není zloděj, ale není ani odvážný. Je to typ úředního technokrata, což v Česku nejde.

* Co znamená, že to „nejde“?

V Česku musíte být velmi silný. Musíte být vůdčím typem, abyste strhnul část společnosti. Větší iluze jsem měl v tom, že Nečas zlikviduje korupci ve straně i vládě. Alespoň to měl na billboardech. Dnes bych mu ten billboard přelepil černou páskou.

* Vymýtit korupci nám sliboval i Radek John. Co na jeho výkon říkáte?

Radka Johna trochu znám ještě z dob komunismu. Pracoval v televizi, je to taky autor, čili ctím určitou profesní slušnost. Nechci ho pomlouvat ani soudit, ale mám obavy, že si zničí život.

* Ve funkci ministra vydržel necelý rok.

Myslím, že měl romantické představy z novinářské praxe, ale věnovat se politice jako novinář a politik je rozdíl jako mezi turistikou a emigrací.

* Kdo jiný než investigativní novinář by měl být prozíravější?

Že se chcete v české politice něčeho vyvarovat, je hezké, ale nezapomeňte, že v politice se rozhoduje kolektivně a záleží na tom, kolik si toho vybojujete. O Ronaldu Reaganovi komunisti říkali, že byl představitel řadových kovbojů, a nedá se říct, že by nic nedokázal. Naopak. Radek John byl v tomto ohledu, myslím, naivní. Je to jedna z postav, kterou svět politiky pohltil.

* Svou tváří navíc vytáhl do parlamentu pochybnou partu.

V dobrém úmyslu. To bych mu nezazlíval. Lidí, kteří se stali tváří nějakého projektu a pak zjistili, že se stali obětí podvodníků, tady už bylo.

KLEČÍ U DVEŘÍ S PRACHAMA

* Před Johnem tu byl pokus ČSSD vylepšit si image Kateřinou Brožovou. Skokan Ploc či hokejista Šlégr se do Sněmovny dostali. Nenadchází naplno doba, kdy nebudou volby stranám vyhrávat vize, ale televizní tváře?

S dovolením, herec neznamená idiot. Řada herců je chytřejší než většina Sněmovny. Že titul automaticky znamená, že jste inteligentní, tomu věří jen idiot. Mezi herci je tvrdá konkurence, o které se nikomu ani nezdá, takže pokud se někdo z nich prosadí, není to žádná nula. Samozřejmě, i mezi herci jsou blbci, ale rozdíl je v tom, že blbý člověk může být dobrý herec, ale rozhodně nemůže být dobrý politik. Ovšem když dojde na volby a jste trochu známý, všechny partaje bez ohledu na vaše přesvědčení klečí u dveří s prachama.

* I u vašich?

Než se asi rozkřiklo, že je to se mnou ztráta času, dal si se mnou schůzku pán, který mi nabídl vstup do politické strany. Dostal bych volitelnou pozici, měl bych se dobře, popisoval mi to u kafe jako začátek nového života. S určitým fascinovaným zaujetím jsem ho poslouchal a na konci jsem položil klíčovou otázku: „Pardon, a do které strany by to bylo?“ A on odpověděl líp, než jsem čekal: „Do jakékoliv!“

* Jestli John nahnal Věcem veřejným deset procent, vy byste to mohl dotáhnout třeba až na patnáct.

Třeba jo, ale to není můj zájem. Mám problém se světem kolektivního rozhodování, jsem rozený solitér. Ani za komunismu jsem nebyl zaměstnaný. Podobných schůzek jsem měl víc, jeden člověk rovnou začal počítat můj potenciál na hlasy, kolik za to dostaneme a jak se šábneme. Když jsem mu řekl, že v tomhle nepojedu, odpověděl: „Vy jste mladší, vy si to ještě můžete dovolit.“

* Co tím myslel?

Už neměl čas, chystal se na krádež. (rozchechtá se)

* Ve své show jste měl na podzim i Víta Bártu. Jaký na vás tehdy udělal dojem?

Působil dobře, jako rozkročený podnikatel, kterému se daří, trošku opojený karnevalem, který kolem něj začal, pro což mívám pochopení. Zlomové pro mě ale bylo odhalení jeho projevu pro ABL, kde odhalil své plány. To je v překladu pokus o převrat. Mafiánský. A fascinovalo mě, že říká, že se očistí.

* To zarazilo i mě. Co tím může myslet?

Že se možná očistí břitvou na krku, jinak si to neumím představit. Nemám valnou důvěru k médiím, takže bych čekal, že vystoupí a řekne – je to podvrh, je to vytržené z kontextu, prostě tvrdá obhajoba. Ale nic! Je-li to tedy základní koncept jeho uvažování, je to nepřijatelné.

* Karel Schwarzenberg řekl, že Bárta je pitomec, protože nahlas řekl, co si ostatní jen myslí. Není to taky přiznání?

Máte pravdu. To, co řekl, je vynikající bonmot do hospody, ale zdaleka ne tak vynikající na šéfa politické strany. Obsahově má Karel Schwarzenberg asi pravdu, což je smutné, ale jako předseda politické strany si musí dávat velký pozor, protože vezme mnoha lidem iluzi, což má destruktivní dopad na celou společnost.

POHÁDKA O VAŠKOVI

* Asi to neuslyšíte rád, ale zdá se mi, že stoupenců havlovské pravdy a lásky je slyšet čím dál míň. Klausovci vyhráli.

Ať vyhrávají, nejde o to, že bych to slyšel nerad. Já jsem na falešný patos a hysterické vyznávání podobných pojmů alergický. Myslím, že havlovci a klausovci ani neexistují. Je pár přátel Václava Havla a pár přátel Václava Klause.

* Před dvaceti lety lidé to rozdělení prožívali docela dost.

Tak to ano, ale to bylo dělení podle morálního klíče, které mělo svůj význam – morálka, nebo finanční pragmatismus. Mimochodem, on si toho málokdo všimne, ale Klaus má zvláštní inklinaci, že kdykoliv se objevil velký gauner typu Kožený, byl mu sympatický. Pozor, nepodezírám Klause, že by byl gauner, ale zdá se, že mu chybí nějaké čidlo.

* A co Havel?

Havel byl symbolem morálky postavené jaksi až na gándhíovském konceptu nenásilné pravdy. Proto tak okouzlil Američany – byla to pro ně pohádka o statečném Vaškovi, který neměl žádné zbraně a jen na principu morálky udolal nepřítele, který měl vše, jen ne morálku. Dáte-li mi tedy s dovolením vybrat, stojím za Havlem. Neříkám, že jsem svatý člověk, ale pokud vám například někdy v rodině někdo umře, což se přihodí každému, pochopíte, že peníze jsou nepoměrně slabší veličina než morální kritéria. A jestli dnes máte pocit, že havlovci slábnou, věřte, že slábnou i klausovci.

* Proč je Klaus dnes tak oblíbený? Že se nebojí říkat kontroverzní názory?

Ne, Klaus má dobré postavení proto, že je prezident, kterého spousta lidí vnímá jako státní vlajku, což je v normálních společenstvích přirozené. A že vyslovuje kontroverzní názory, mi vůbec nevadí a s některými někdy i souhlasím.

* Jak si ale to Klausovo vítězství nad Havlem vysvětlit?

Klaus je daleko přijatelnější pro maloměšťáky. Havel je pro ně „divnej“. Brumlá, nemá to správné „r“, má ty hejskovsky bohémské roupy, jako že chodí v džínách na koncerty, kde je hluk. Kdežto Klaus, to jsou tužtičky, kravatka… (směje se)

* Džezík…

Prostě na výstavu maloměšťáckých vzorů exemplář číslo jedna.

* Už se zase blíží volba prezidenta. Koho byste na Hradě nejraději viděl vy?

Já bych je rád pozval do své show a probral to s nimi. A právě proto, aby přišli, bych si to nerad kazil tím, že bych nějakému fandil. Zaslechl jsem i možnost, že by byla prezidentkou paní Klausová, aby to Klaus jakoby dělal dál. To bych s dovolením zavrhnul, to už jsme v ceaušeskovském Rumunsku. Já bych hlavně chtěl, aby to byla přímá volba. Jednak bychom si zase trochu zavolili, jednak prezidentský mandát by měl větší váhu.

* Když jste u voleb. Co říkáte na hospodaření stran?

Je normální, aby stály takové stamiliony? A my si to necháme líbit? Jedna partaj sedm set milionů, za to, že zaflákají životní prostředí svými hnusnými fotkami? Navíc oni nedají ty peníze jen na ty volby, oni jich polovinu ukradnou! Účtují si různé mediální služby – Jarda vyfotí Zdeňku, Zdeňka vyfotí Jardu, navzájem za dvě stě tisíc. To není volební, ale zlodějská kampaň.

* Jak byste to chtěl změnit?

Nastavme limit. Podívejte se na Sdružení pro Liberec – volební kampaň je stála 120 tisíc korun a získali 21 procent hlasů. Takže bych dal sociálním demokratům a ODS, ať nejsem škrt, po půl milionu. Ať chodí po bytech a zvoní. U mě ne, nebo špatně dopadnou, ale jinak ať chodí po rodinách s koledami. Proč bychom to měli platit? Chápu, že jim platíme provoz, aby nekradli, ale proč platíme tohle?

* Mě fascinuje, že skončí v minusu. Obrovském minusu! Takoví mají spravovat stát?

Oni se dluhů nebojí. Rozhodnou, že jejich dluhy neplatí, oni jsou zákonodárci. Vaše a jejich dluhy jsou jiná věc.

POJĎME SE OBEJMOUT!

* Pár politiků už jste ve své show vyzpovídal. Našel jste mezi nimi aspoň jednu světlou výjimku?

Myslím, že čistých politiků bude určitě čtvrtina. Čeští politici nejsou importovaná etnická skupina, ale náš „výkvět“. Problém je jinde, narušené jsou samotné politické strany. Pokud se jako řadový člen nepustíte do nemravností, nahoru se nedostanete, takže se nedivme, že nám generují narušené elity. A pozor, poctivost je u politika samozřejmost, takže já bych poctivého politika nerad obdivoval. Já nekradu, vy taky nekradete? To je ohromné, pojďme se obejmout! Tak takhle ne. To bychom přistoupili na patologickou situaci, která v Česku vládne.

* Není divu, že lidi nezaráží, že někdo vidí v politice příležitost k podnikání. A politickou stranu jako firmu.

K tomu se dopracováváme poslední dobou. Myslím, že je třeba lidem připomenout, že v politických stranách je v Česku asi 80 tisíc lidí, ze kterých se stala zvláštní kasta dirigující zbytek k tomu, kolik jí mají dát peněz, aby se měla dobře – aby oni měli na argentária a zároveň aby něco zbylo na acylpyrin. Nesnesitelné je, že to byl princip, který jsme před dvaceti lety tolik toužili narušit. Za komunismu to byla jedna strana, dnes jich je tady pět. Když toho víc ukradneme, vy musíte přidat. Korupcí ročně zmizí 100 miliard a z hádky doktorů o dvě miliardy se rozpoutá téměř občanská válka.

* Kde se stala chyba?

V tom firemním uvažování, že bychom měli stát předat nějakým partám a ony by nám to dělaly za naše peníze. Privatizace státu? To není demokratický systém. To směřuje k monarchii maskované demokratickými pravidly. Jenže to není jen český problém, zastupitelské demokracie jsou v krizi celosvětově.

* Myslíte?

Rozhlédnete-li se po západní Evropě, trpí stejným problémem: vy zvolíte své zástupce a tím končí váš vliv. Oni mají okamžikem zvolení čtyři roky naprosté volnosti a času, aby upevňovali své výhodné pozice, a za poměrně zvláštní výkony správy veřejných věcí dostávají víc peněz, než by řada z nich byla schopna získat na trhu. Dřív jsem byl spíš odpůrcem, ale dnes si myslím, že nezbytnou cestou je větší počet prvků přímé demokracie. Budou se volit jednotlivci a ti budou tvořit vládu. Stranické nominace jsou zkáza.

* Můžete kroužkovat.

Můžu, ale oni se stejně nakonec dohodnou. V čem mě dnes nějaký poslanec konkrétně zastupuje? Nečas říkal, že bude bojovat proti korupci, není to pravda. Nejen v Česku začínají být strany škodlivé elementy. Jsou to mafi ánské skupiny, které ztrácejí podporu. Už neplatí, že by reprezentovaly určité skupiny občanů podle sociálního a profesního postavení. Změnilo se postavení odborů – co je dnes dělnická třída? Společnost se proměnila, ale politické struktury zůstaly pozadu.

* A co mladí politici?

Kristýna Kočí je mladá, Pavel Drobil je mladý, samí mladí perspektivní lidi. Nezasažení komunismem, ale straky to jsou k pohledání. Bojovali jsme proti dinosaurům, tak tady máme mladé (levharty)!

* Vidíte, před dvaceti lety se říkalo, že až doroste nová generace politiků, společnost se defi nitivně očistí.

Ano, ale já to neříkal. Když Mojžíš vyvedl Židy z otroctví, řekl jim: „Byli jste 300 let v otroctví, teď budete čtyřicet let čekat, protože vy dělat stát neumíte.“ Tady je vidět, jak chytrý chlap to byl. Druhá věc: v jakých rodinách ti mladí vyrůstají? Taťka s mámou jim říkají: „Drž hubu, a když uvidíš stovku, seber ji a běž domů.“ Třetí věc. I já byl začátkem 90. let popletený. Myslel jsem, že lidi jsou dobří, že jenom ta zem je hrozně zrychtovaná. Dneska je sice zem z poloviny opravená, ale ukázalo se, že lidi byli a jsou zdevastovaní taky.

* Podle plného Václaváku se v roce 1989 zdálo, že nezdevastovaných lidí je dost.

Mimochodem, ten Václavák, vidíte, jak vypadá? Sám o sobě je vizitkou, že neumíme dělat nejen stát, ale ani město. Pojďme si to veřejně říct.

* No jo, ale kde se to naučit?

To vyžaduje iniciativu lidí zezdola. Musí si najít nové lídry. Když to skončí katastrofou, tak znova! Ono to stejně jinak nejde. Nedá se říct, tak to tady zavřeme, ale hrozí, že odtud lidi odejdou, že tady nebude mít cenu žít.

* Nemyslíte, že už by byli dávno pryč?

To si nemyslete, oni postupně odejdou. Zůstanou jenom dinosauři, papaláši, bývalí milionáři a zloději. Tahle země je dlouhodobě postižená odchody elit. Po válce, po únoru 1948, pak po okupaci, za normalizace. Zbytek se tu týral. A Češi se umějí navzájem týrat výtečně! Mučili se a kádrovali, tím k sobě ztratili důvěru a nelze se divit, že morální kritéria upadla, posmíváme se cti a pravdě, protože si za to nelze nic koupit, a pak žasneme, v jakém marasmu jsme. Jednou z věcí, která pomáhá ovlivňovat masu, je demoralizace. Když máte masu demoralizovanou, ztrácí záchytné body. To je ta nevýkonnost justice, nevymahatelnost práva. Lidi přestanou věřit státu a každý má tendence se buď uzavřít do sebe, anebo krást.

* Ať nekončíme příliš trudně. Neměl byste pro čtenáře nějakou myšlenku, aby mohli otočit na další stránku magazínu s úsměvem?

Jsme jen poněkud líní a bojácní udělat si tady pořádek. Žijeme ale v jednom z nejlepších období Evropy z hlediska válek, žijeme v pětině nejbohatší části světa. Buďme zato vděční a šťastní! *

V PĚTI ČÍSLECH 57 Narodil se před sedmapadesáti lety v Praze. 4 Má čtyři syny. 2 Před Ivanou Chýlkovou žil s Janou Krausovou. 1995 Do roku 1995 podnikal, jinak vystupuje jako herec, moderátor, publicista, dramatik a autor. 2010 Od loňského podzimu má na Primě Show Jana Krause. Předtím uváděl na ČT Uvolněte se, prosím.

ČEŠTÍ POLITICI NEJSOU IMPORTOVANÁ ETNICKÁ SKUPINA, ALE NÁŠ VÝKVĚT.

ŘÍKÁ SE O NĚM… … že nemá rád fotografy. Ne že by fotografy nesnášel, ale rád je pozlobí. „Pózovat nebudu, ale vyfotit si mě můžete, jak chcete,“ říká, ovšem nic vám neusnadní. Dřív než stačí asistent nachystat osvětlení, vytáhne Jan Kraus telefon, zapne kameru a začne si natáčet on nás. „My se pak doma pobavíme na váš účet,“ chechtá se.

RADEK JOHN JE JEDNA Z POSTAV, KTEROU SVĚT POLITIKY POHLTIL. BYL TROCHU NAIVNÍ.

JAN MALINDA jan.malinda@mfdnes.cz