ČRo 1 – Radiožurnál

14.7.2010 ČRo 1 – Radiožurnál 01 10:05 Host radiožurnálu

Tomáš PANCÍŘ, moderátor, má text tučný, kurzívu a podtržení.Jan KRAUS, host, má text normální

 Dnešním hostem dopoledního Radiožurnálu je herec a hlavně moderátor Jan Kraus. Dobrý den, vítejte u nás.

Dobrý den.

Vy jste v posledním měsíci, byť jste v posledních letech hlavně znám jako moderátor, tak v posledním měsíci jste byl docela často na té druhé straně, to znamená jako zpovídaný. Užíval jste si to, baví vás to? Nebo přece jenom dáváte výrazně přednost tomu, kdy vy se ptáte jiných?

Ne, tak já, pokud jde o hostování jaksi v pořadu, tak to je svým způsobem moje hobby, bejt na druhý straně. Druhá pravda je, že zase nechce se mi bejt hostem úplně všude, ono je to taky někdy časovej problém a někdy trochu otrava. Ale jinak host to má dobrý, host je komfort, že jo, to můžete sedět a mlčet, i tady bych mohl sedět a mlčet a můj malér to není, to bude váš malér.

Tak já doufám, že k tomu úplně nedojde, budu se snažit. Když tak v nejhorším bych tu hodinu propovídal za vás, ale to by posluchači …

Nebo začnete zpívat, zpívat.

Ne, tak to rozhodně ne.

Aby to nebylo monotónní, rozumíte.

To už bychom potom žádné posluchače neměli, kdybych začal zpívat. Ale ono, když moderátor je hostem, tak ono je to takové zvláštní, protože vy samozřejmě máte tu zkušenost z té druhé strany. V podstatě kdyby vy jste opravdu se rozhodl, tak toho moderátora v tom dokážete vykoupat. Máte někdy takovou chuť, nebo jak uvažujete, když jste jako host? Uvažujete někdy i za toho moderátora, přemýšlíte, jak bude pokračovat, jaké varianty má?

No, tak trošku jo, to člověk je deformovanej. Druhá věc je, že si užívám tu radost, že nejsem zodpovědnej za vedení toho rozhovoru, za to, že to případně bude nuda, což je největší strašák. A chvílema si samozřejmě říkám: To je zvláštní, na co se ptá. Anebo si říkám: Tohle je zajímavý. A pak si taky chvílema říkám: To ale odpovídáš hodně blbě teďko.

A tohleto, když si říkáte někdy odpovídáte, že odpovídáte pěkně blbě, říkáte si někdy, když moderujete: To se ptám pěkně blbě?

Ano, ano, no to taky. A druhá věc je, on na to není moc čas, si tam něco říkat, ono to v tom mozku tak jako hystericky lítá jenom. Ale tou hlavou toho prolítává hodně a vlastně jedna z těch věcí, který ten mozek nejvíc zaměstná, je to třídění. Tam taky vás napadaj věci, který nemůžete, že jo, takže toho je taky dost. Tak jde o ten, bych řekl rychlotřídící proces, kdy ten mozek říká: Tohle ne, bambulo, tohle taky ne. A chvílema si taky říkáte: Nějak to nejde dneska, drhne to a tak. Tak to k tomu patří.

Tak o zákulisí talkshow, o tom, jaký pořad Jan Kraus připravuje na televizi Prima, ale také o jeho kritikách České televize a dalších věcech si budeme povídat v následující hodině. Ptát se samozřejmě můžete i vy na www.radiozurnal.cz a také na našich facebookových stránkách. [ Písnička ] Hostem dopoledního Radiožurnálu je dnes herec a moderátor Jan Kraus. Spousta otázek našich posluchačů samozřejmě směřuje k pořadu Uvolněte se, prosím!, který před několika týdny skončil v České televizi, respektive on tam pořád běží v reprízách, ale natáčení už skončilo. Kolem toho vašeho odchodu z České televize se toho napsalo hodně, ale v podstatě většinu toho, co jsem četl, tak se psalo před tím, než byl ten poslední díl. Rozloučil se s vámi někdo z České televize?

Ano, tam přišel odpoledne pan Ulm a krátce jsme se rozloučili. Tak já bych se nedojímal těmahletěma věcma, že tam přijde za vámi sbor lidí a přinesou vám věnce, to by jaksi se mnou příliš nepohnulo, nepovažuju to za smysluplný. Janeček to nikdy neviděl, ten pořad, paní Fričová taky ne, tím taky bych se nedojímal. To vás jenom zarazí, když pracujete ještě v komerčních médiích, tak se to nemůže stát, tam vždycky přijde někdo …

A tam nikdy nikdo z vedení České televize třeba se nepřišel podívat na natáčení toho pořadu?

Ne, ne, ne, to oni nedělaj, na to nemaj čas. On chodí křtít kalendáře do nějakejch barů, Janeček a tak. To je člověk jiného ražení. Ale v těch komerčních médiích vždycky přijde ten ředitel vás pozdravit, je to zdvořilost. Pokud děláte reklamu, tak přijde majitel firmy vás pozdravit, je to zdvořilostní věc. Ale zdvořilost je jeden z problémů Český televize, která je spíš v oblasti JZD, takže …

My se k České televizi jako takové dostaneme ještě v téhleté hodině.

Ne, takže tam tohle nebylo, že by tam se se mnou loučili, druhá věc, já nevím, jestli jste zaznamenal, že Česká televize ten pořad dala o hodinu později, možná z obav, co tam Kraus žvejkne. Ale to je jedno, máme to za sebou.

I na to jsem se chtěl zeptat. Já předpokládám, že i spousta našich posluchačů byla zvědavá, jak po těch 5 letech ten konec bude vypadat. Nakonec tam byla jedna věta, kterou když ocituji, tak zněla: „To je pro dnešek a pro tuhle televizi všechno. Na shledanou.“

Pro tuto televizní stanici.

Pro tuto televizní stanici všechno. Tam nebyly znát nějaké vaše emoce. Ale jak jste to prožíval? Přece jenom, byla tam …, cítil jste na sobě nějakou nostalgii, nějaké takové pocity?

Ne, tak já za prvé se rád vyhejbám tý falešný český nostalgii, to se dojímají sami lidi nad sebou a rádi v médiích. Já to nemám rád, jsem na to alergickej, je to neprofesionální. Dojímejte se doma s partnerkou a při rodinnejch oslavách a tak dále, ale ne v práci a v pořadu, kterej má bejt zábavnej. Za druhý, já to pociťoval celkem šťastně, já svůj odchod z Český televize vnímám jaksi spokojeně. Já jsem se zbavit určitýho břemene, který mě tížilo, protože jsem měl na jedný straně pocit, že děláme docela dobrej produkt, a na druhý pekelný prostředí, kam jsem sice musel málokdy, nebo jednou za rok, myslím, Kavčí Hory. Ale to vás tíží. Jako nedávno to řekl jeden z těch fotbalovejch trenérů teď na mistrovství světa, že nemůže trénovat mužstvo, když proti němu jde ten fotbalovej svaz. To platí tady to samý. A zkuste si to představit, že byste byl třeba v rádiu, kde vedení by bylo tak jako pocitově silně proti vám. Takže toho jsem se zbavit, tak mě je v tomhle ohledu dobře.

Takže spíš takovéhle pocit. Mimochodem, jak je to s právy k tomu názvu Uvolněte se, prosím!, máte je vy nebo zůstaly České televizi?

Ne.

Je tedy teoreticky možné, že by třeba ten pořad pokračoval s jiným moderátorem?

Jo, to jsou kecy tady těch českejch novinářů …

To nejsou kecy, já se ptám, jestli teoreticky právně je to možné.

Já vím, ale … Ne, ale oni se zaobíraj něčím úplně debilním. To má Česká televize práva na všechny názvy všech pořadů, který má většinou. Druhá věc je, ten název dostala zdarma od nás, ale my jsme ho ani nevymysleli, vymyslel ho pan Gajdečka z Divadla Lávka, pod kterým jsme to dělali v divadle a v názvu to není. Název patří Český televizi a může to dělat třeba 5 moderátorů, každej den jinej a všichni pod názvem Uvolněte se a je třeba jim popřát šťastnou cestu.

Na druhou stranu, vy začnete dělat obdobný pořad pro televizi Prima. Měl by začít na podzim. Je už jasné, kolikátého, kdy přesně bude ten první díl?

Bude na začátku září a nebude to obdobný, bude to stejný pořad. Bude to prostě moje show, která bude mít ale název Show Jana Krause, tak jak je to venku zvykem. Bude mít doufám novou dekoraci a bude mít samozřejmě strukturu, jakou má vysílání v komerční televizi. To znamená, bude tam reklamní předěl, a to je něco, o čem jsem léta uvažoval, že to ten produkt vlastně zdevastuje. Ale dostal jsem se do fáze, a to vlastně je taky to, co je nutný divákům sdělit, že by ten pořad v Český televizi nebyl vůbec, nebyla by nejen reklama, ale ani ten pořad. Takhle bude s reklamou, což je určitá daň za to, že budu mít naprostou svobodu.

Jak dlouho jste vyjednával s televizí Prima? Jak dlouho to trvalo, než jste se domluvili?

Se mnou jednaly komerční televize několik let, nejen Prima, ale i Nova, dokonce i některý nový a jednaly se mnou vždycky s tím, že bysme mohli uvažovat o spolupráci a podobně. Čili to bylo jaksi dlouhodobý, ale já jsem vždycky upřednostňoval z aspektů, který jsem zmiňoval, tu televizi veřejnou taky proto, že ze zákona mě je takzvaně povinna poskytnout něco, co v komerční televizi může bejt věc jenom dohody. Druhá pravda je, aby bylo jasno, už celý ty období, co se mnou ty komerční televize jednaly, vždycky dávaly lepší finanční nabídku, než jakou jsem měl v Český televizi.

Říká dnešní host dopoledního Radiožurnálu Jan Kraus, herec a moderátor. Ptát se můžete i vy www.radiozurnal.cz. [ Písnička ] James Blunt ve vysílání dopoledního Radiožurnálu. Ve studiu zůstává náš dnešní host, herec a moderátor Jan Kraus. Už před písničkou, tak jste říkal, že ta show, kterou chystáte na Primě, bude vlastně stejná jako v České televizi, jako bylo Uvolněte se, prosím! Ono v téhle souvislosti vám spousta kolegů novinářů vyčítala, že v podstatě ten formát je převzatý z Ameriky …

Ano.

Vy jste stejně, jako vaše dramaturgyně Simona Matásková na to odpovídali, že v podstatě na tom není co vymyslet, že takto bychom mohli obviňovat nebo by někdo mohl obviňovat i televize, že přebírají zprávy. Jste tedy připraven na to, že teď to bude všechno nanovo, že jste to „ukradl“ České televizi?

Ne, to v žádným případě. To je formát late night show, o který se já pokouším, tady se o něj pokusila pak kolegyně Žilková, kolega Hanák, kolega Dejdar, kolega Suchánek s kolegou Genzerem v různých modifikacích, čili o krádežích už s dovolením, ať jsou všichni zticha. On v sobě nemá totiž (rozhovor) jako takovej jedinečnost mechanickou nebo systémovou, kterou by bylo možný patentovat. Pokud by si někdo mohl patentovat talkshow, tak by ji dělal jenom jeden člověk na světě. Na to se ptaj jenom nevzdělanci.

To ani v Americe samozřejmě není jenom v jedné verzi. Mimochodem, koukáte se na své americké kolegy? Ono v Americe jsou podobné typy pořadů a neuvěřitelně populární. Vysílají se tam koneckonců každý všední den. Ta sledovanost je opravdu velká. Koukáte se na Davida Lattermana, na Jay Lena?

Ano, koukám občas a samozřejmě jsou to pro mě vzory a vždycky byly a Johnny Carson. Je nutný si říct, že těch ultra úspěšnejch nebo těch super late night show, který jsou sledovaný, je maximálně 5, jinak se o to pokouší asi 100 lidí ve Spojených státech. Ale samozřejmě koukám a je to vždycky poučný. Tam je to trochu jinak, v Americe to má velkou tradici, jde to 5x tejdně, jde to později než v Česku, protože americkej televizní večerní čas je trošku posunutej a patří to k prestiži dobrejch komerčních televizí, že mají late night show, nebo oni tomu říkají night show a late night show podle toho, protože jdou 2, někdy i 3 za sebou.

Ano, přesně tak. Když se podíváme do titulků těch zahraničních show, tak tam to jsou obrovské týmy, které to připravují. Třeba Jay Leno má 19 lidí, kteří mu píší nebo podílejí se na psaní scénáře. Závidíte?

Ne, nezávidím. On to dělá 5x tejdně, takže si to hned vydělte, čili vám by měli stačit 4. Když to má na 5 dní 19, zaokrouhlíme to na 20. Druhá věc je, že to je skutečně nebývalej zápřah, ale řada těch věcí, který oni dělaj, je dobrý sledovat, protože ono je to někdy inspirativní a oni za ty peníze, který do toho Američani dali a za tu zkušenost, která je 50letá, tak je řada věcí, který vám zdarma vymyslej a je lepší vždycky ten formát dodržovat v rámci těch možností, co to jde. Druhá pravda taky je, si přiznejme, že těch skutečně špičkovejch je jenom 5 z toho velkýho množství, ani ne, vlastně 3, 4, ale je to něco, na co stojí za to koukat, protože to je inspirativní i v tom, jak se může měnit ta show v průběhu, jakou má svobodu v sobě. A třetí věc je, víte, v Americe se neříká moderátor těmhle lidem, oni jim říkají buď komik nebo hostitel.

Čím to je, že ti hvězdní moderátoři jsou v podstatě všude muži, stejně tak jako u nás jste muž samozřejmě? Čím to je, že ženy se v téhleté pozici tak neprosazují?

No, je to zajímavá věc, je to taková oblast, kam emancipace ještě nepronikla. Protože jedinou takovou velkou hvězdou dámskou je Oprah a ta nedělá noční show …

To je něco trošku jiného.

Ta dělá takovou ženskou show. Ale je to zajímavá věc, zajímavej fenomén a já jsem si toho všiml až nedávno, jsem si to uvědomil, že žena tam vůbec vlastně nefiguruje. Teda není mi známo a určitě nepatří v Americe k těm sledovaným show.

Přesně tak. Ještě jedna věc, některé ty show v Americe se vysílají živě, u vás je to záznam, navíc sestříhaný záznam, protože v originále ten pořad v České televizi měl asi dvojnásobnou délku, není to na škodu? Nelákalo by vás to vysílat živě?

Žádná z amerických nočních show se nevysílá živě, bych vás rád upozornil.

Tak to se omlouvám, já se …, přiznám se, že to nepoznám, když se na to občas koukám.

No, tak to nemůžete říct, že některý se vysílaj …

Ale vyčetl jsem to.

Vyčetl ?

Vyčetl jsem na internetu. Četl jsem, že David Latterman, ale opravdu nevím, já jsem u toho nebyl.

Ne, to v žádném případě. David Latterman se točí v 17 hodin.

Tak v tom případě se vám omlouvám i posluchačům.

Ne, žádná se netočí živě, a to z jednoho prostýho důvodu. Vy nemůžete se soustředit na čas, vy se musíte soustředit svým způsobem prostě řečeno na zábavu a přece jenom máte větší šanci, když to uděláte s nějakou rezervou a největší nudy se vyndaj. Druhá věc je, stačí se totiž podívat, jak získáte vstupenky na to představení a od kolika je hodin. A to bývá v podvečer a potom oni to udělaj v 5 a v 11 večer to vysílaj, mezitím to zkrátěj. Ono se to nestříhá.

A o kolik se to zkracuje? Tam také o tolik jako u nás?

No, u nás to není dvojnásobná doba, to není pravda. My jsme dělali někdy hodinu a trvá to 45 a někdy hodinu deset, čili 90 minut málokdy. To jsou jako český zvyklosti, že se tak povídá. Ne, musí se …

Proto vás tady máme, proto se vás ptáme, protože je dobře tohle uvést na pravou míru.

Ano, proto to říkám. Ale přes hodinu, my jsme dělali většinou přes hodinu a někdy taky hodinu, a to taky z jinýho důvodu. U nás lidi na to choděj, platěj si vstupenku, takže oni by měli dostat zhruba něco blízko divadelnímu představení. Takže mě by přišlo dokonce, i kdybysme to dělali to 45 minut, to trošku „kách“. Takže se snažíme, aby to bylo v průměru tak hodinu a něco, hodinu a čtvrt. Ono totiž pak už to je jenom trápení.

Říká dnešní host dopoledního Radiožurnálu Jan Kraus. Zůstává ve studiu, ptát se stále můžete i vy www.radiozurnal.cz. [ Písnička ] Svého úřadu se už ujal další ministr, ministr dopravy Vít Bárta. Byla u toho naše reportérka. Více uslyšíte v dalších zprávách. [ Zprávy ] [ Písnička ] Herec, moderátor Jan Kraus zůstává dnešním hostem dopoledního Radiožurnálu. Spousta našich posluchačů se dál ptá na vaši chystanou show na televizi Prima. Ptají se na to, jestli bude ve stejném čase, kdy byli zvyklí sledovat Uvolněte se, prosím!

Pokud je mi známo a jak jsme o tom mluvili naposledy, Prima dělá maximum pro to, aby to bylo ve stejnej den, ve stejnej čas, jako to bylo, aby vlastně ti diváci, kteří případně na to byli zvyklí, byli tak laskaví a podívali se na to na jiný stanici.

Také přišel dotaz na slavnou červenou sedačku, jestli zůstane ve studiu i na Primě?

Červená sedačka by měla zůstat z jednoho prostýho důvodu. Oni to všichni pajcujou v Česku asi v domnění v rámci svý nevzdělanosti, že je to součást toho formátu. Není, to je omyl a kiks toho formátu.

To nebyl záměr – červená sedačka?

Ne, ne, ne, to vzniklo z nouze. My jsme neměli moc peněz na ten pořad a tahleta červená sedačka, kterou jsme používali, tu jsme získali se slevou právě z televize Prima, která to vyřadila z nějakýho pořadu. Ale jinak vždycky, když se podíváte na americký show, je samostatný křesílko pro hosta, s kterým se mluví a dvojkřeslo pro ty dva, co jsou vedle. My jsme si to nemohli …

Mají víc peněz, mají o křeslo víc.

Ne, ne, ne, to je kvůli velikosti záběru a snímání kamery. Ono je potřeba toho jednoho trošku oddělit. Ale já, když jsem tenhle gauč viděl, tak jsme se dohodli s lidma z našeho týmu, že to je taková blbárna a takovej kiks, že je až pěknej, takže to tam necháme. A tak to vlastně vzniklo. A kdyby to měl říct obrazně, no, tak ten gauč, kterej vlastně byl kdysi z Primy, se zase vrátí teda do tý svý televize.

Spousta dotazů také směřuje k výběru hostů. Například Hanka z Jihlavy: „Na kolik jste mohl ovlivňovat výběr hostů v České televizi a na kolik ho budete ovlivňovat v novém pořadu na Primě?“ Tak já bych možná měl uvést, že vy jste hosty nevybíral, vy jste je ani nezval, to byla záležitost Simony Matáskové.

Ano.

Vetoval jste někdy třeba hosta, kterého ona vám chtěla dát?

Ne, žadonil jsem, aby tam nebyl třeba, ale marně.

A uspěl jste ? Ne.

Ne, ne, tak ona je, ona to jaksi umí velmi dobře se mnou myslím, ona má velkej podíl, to je z velký části její úspěch, ten pořad a tím právě, že to umí tak nenásilně, anebo mi dá vybrat nejdřív tohle a pak tohle, koho chcete dřív a tak dále. Na Primě to bude stejně, v Český mi do toho nikdo nemluvil, a když se začali pokoušet, tak jsem odešel.

Také přicházejí otázky – ideální host nebo někdo, koho byste tam chtěl dostat? Přibližně před rokem jste odpovídal, že Usáma bin Ládin, to zůstává?

Ano, to platí. Ano, dokud ho jaksi nemáme z krku, tak trvám na tom, že by to byl ideální host.

Nikdo další nepřibyl na tenhle seznam?

Ale ne, to …, podívejte, host do pořadu, Bůh do pořadu. Já upřímně řečeno, že bych měl nějakou vyslovenou touhu – tenhleten, kdyby přišel – to nemám, protože mám taky tu zkušenost, že kolikrát host, od kterýho si slibujete, no, tak pak s ním je takovej poměrně nudnej (rozhovor) a host, u kterýho vůbec nevíte, kdo to je a co bude, tak je výbornej (rozhovor). Čili ono to taky zas na tom tak nestojí.

Baví se vám líp s lidmi, které tolik neznáte, nebo s těmi, které víc znáte?

Líp s těmi, co neznám. Nejhorší jsou pak rodinní příslušníci, to je úplně o nervy.

Ještě k těm hostům. Samozřejmě teď narážíte třeba na 200. díl, který byl nedávno v repríze a tam jste koneckonců přiznával, že jste byl dramatický. Ještě k těm hostům …, nebo že jste byl nervózní a že to bylo dramatické pro vás. Ještě k těm hostům, tuším Davidu Lattermanovi se podařilo dostat do své show úřadujícího amerického prezidenta Baracka Obamu. Máte třeba stejné přání, mít úřadujícího prezidenta, …

Baracka Obamu každopádně bych tam rád měl.

… českého prezidenta Václava Klause?

Jo, takhle myslíte, pana Klause. To jsem už párkrát řekl, že nemáme o čem si spolu povídat, ale já bych s tím neměl problém. Ale ještě radši bych Obamu.

Tak uvidíme, třeba se povede, třeba s tím bin Ládinem by si to tam mohli vyříkat.

Takhle, u Obamy to vypadá nadějně, že zatím vám můžu říct z interních zpráv.

Než s Václavem Klausem?

Jo, jo, jo.

Tak uvidíme. Samozřejmě se naši posluchači ptají také na slavné hosty z Uvolněte se, prosím!, především na Kateřinu Jacquess. Tady pan Hovorka: „Jestli vám jí přece jenom nebylo trochu líto?“

Nebylo, protože já nevěděl, co si způsobí. Nemůžete litovat někoho napřed, když jako působí výborně.

Ani zpětně, když už tedy víte, co si způsobila?

No, zpětně jsem si říkal: To je docela pozoruhodný. Ale upřímně řečeno, tak to nemůžete zase bejt takovejhle jaksi lehkomyslnej, že místopředseda Strany zelených neví, co je biomasa. To promiňte. Ale když už se vám to stane, tak musíte říct: No vidíte, člověče, tak já se starám tady o tohohle, onohle, já mám tohle a tak v rámci ekologii a tohle nevím. To je tak jediná cesta. No ale, tak co si kdo upeče, to si pak sní.

Říká dnešní host dopoledního Radiožurnálu Jan Kraus. Za chvíli budeme pokračovat. [ Písnička ] Herec a moderátor Jan Kraus zůstává ve studiu Radiožurnálu. Je naším dnešním hostem. My už jsme se v úvodu zmínili o České televizi, vy jste známým veřejným kritikem České televize. Když před několika měsíci Jiří Janeček představil své plány na restrukturalizaci, tak vy jste poskytl velký (rozhovor) do Mladé fronty DNES, kde jste ty plány rozebíral a kritizoval. Proč si myslíte, že vy jste povolaný k tomu, abyste hodnotil plány ředitele České televize?

Každý je povolaný a kdo si myslí, že není povolaný, to je jeho problém. Každý je povolaný, máme tady jaksi demokracii a já jsem jedním z majitelů Český televize, nebo jedním z koncesionářů, přispěvatelů. Druhá věc je, já se o média zajímám, já v nich pracuju, takže si myslím, že se jednak můžu vyjadřovat a že určitá míra i lehké kvalifikovanosti se tam může objevit. Třetí věc je, že podívejte se dneska, kde je restrukturalizace – nic, to je všechno různě odložený, přeložený, založený …

Tak uvidíme dnes odpoledne ve 14 hodiny, kdy Radě české televize pan Janeček by měl představit své konkrétní plány. Takže budete mít opět co komentovat. Ale k tomuhle, vy jste, vy si často stěžujete na to, že obecně Češi rádi mluví do spousty věcí, koneckonců loni v rozhovoru pro Reflex, tak jste říkal, že u nás existují kofři na tribunách, kteří přesně vědí, jak kdo má hrát fotbal, jak kdo má vést rozhovory, těch má Česko nadbytek, možná bychom je měli začít vyvážet náklaďáky kibiců, tolik citace .

Ano, ano, to tak je, s tím souhlasím.

Není to, že kritizujete a jak kritizujete Českou televizi vlastně podobné kibicování?

Není, tak já se, když dovolíte, nepovažuju za takovýho amatéra v oblasti médií. Já znám komerční média i veřejnoprávní média, dělám to poměrně dlouho a možná vás to překvapí, ale já si myslím, že se v tom trošku vyznám. Nepovažuju se za nějakýho kofra, určitě se v tom vyznám líp než Jiří Janeček, Kateřina Fričová a podobný kofři z Český televize. Paní Fričová je produkční, to je člověk, kterej se stará o peníze, Jiří Janeček, že jo, tak ta kariéra, to bych ani nezmiňoval, abysme si nekazili dopoledne, ale je to člověk, kterej byl zpravodajec a myslím si, že ty jeho limity se projevujou právě v tom tak, jaký lidi kolem sebe vybírá, jestli dneska nejmenuje pana Mrzenu, úředníka, kterej dělal támhle chvíli ředitele v českobudějovickým divadle a podobně, tak je to výsměch druhýmu kanálu České televize.

Vy mě teď ale trochu nahráváte, samozřejmě nebudeme dál hodnotit ty, kteří tady nejsou, ale když jste přesvědčen …

Proč ne, můžeme, mě hodnotěj furt někde, kde nejsem, já na tom nevidím nic špatnýho. To je takový …

Vám to nevadí, když vás hodnotí a nejste u toho?

Ale to platí v politice, v rámci vyváženosti, aby on to mohl hájit. Ale to bych nemohl mluvit o nikom, ani o mrtvejch a ty už tady nikdy nebudou.

V pohodě. Řekl jste ale, každopádně vy jste řekl, že se považujete rozhodně za lepšího nebo kvalifikovanějšího, než jsou tito jmenovaní …

Ano, ano, ano.

Proč jste do toho nešel, nebo uvažoval jste někdy, že byste do toho šel, že byste se třeba ucházel o manažerský post?

Ne, já na to nemám ani vzdělání. Mě nedoporučili komunisti, abych šel studovat, někam mě nedorazili a já bych ani nešel, takže to za prvé. Za druhý, já se na to opravdu nehodím, pane redaktore, to je na mě i vidět. Ale s dovolením, já ty názory sděloval v době, kdy jsem v tý televizi byl. Já totiž nemám trošku rád, když se kritizuje, až když se odejde. Druhá pravda je, je to televize veřejný služby, to je něco jako tady to rádio, to jsou, skutečně maj bejt elitní organizace, to jsou organizace, který lidi platěj poměrně krutou daní, dá se říct, já jsem si toho byl vždycky vědomej a ta instituce by měla mít v sobě ambici poskytovat tu službu co nejkvalitněji. Že se to vždycky nedaří, to se musí pochopit, to nejde. Ale mělo by to být elitní v chování, v přístupu k zodpovědnosti za ten danej cíl a projekt. To tedy opravdu promiňte, jsem v Český televizi toho dojmu nenabyl. Radiožurnál nebo Český rozhlas neznám, ale myslím si, že ten přece jenom je jako médium skromnější, taky je podle mě tak o třídu v lepším stavu. Ale Česká televize jde dolů podle mě, jde dolů jaksi. To je aspoň můj soukromej dojem. Její situace na mediálním trhu se zhoršuje a elitní organizace to není.

Říká dnešní host dopoledního Radiožurnálu Jan Kraus. Za chvíli se dostaneme k dalším vašim otázkám. [ Písnička ] Desítky a desítky dotazů píšete na našeho dnešního hosta, herce, moderátora Jana Krause. Teď se alespoň k některým z nich dostaneme. Řada těch dotazů se týká vašeho sebevědomí. Asi nejčastější, nebo když to zobecníme, byl jste vždycky tak sebevědomý, jak působíte teď?

Tak já nevím, jak působím. Já se strašně málo … Sebevědomě působíte.

… můžu reflektovat. Ale já vždycky říkám, já jsem normální, ale kolem mě je hodně nesebevědomejch lidí. Já jsem takovej evropskej standard.

A ten standard jste byl tedy už od mala?

Nevím.

To znamená, oproti tomu českému průměru?

Nevím. Já si myslím, víte …, mám pro vás překvapivou informaci, na světě jste jenom jednou. Ty reinkarnace …

No, to nemůžete si být tak úplně jistý.

No, ale tak berte to tak, že v týhle podobě, v týhle dispozici. Člověk by si měl bejt sebe vědomej na to tom světě, pokud ne, tak je to smutný.

Další dotaz, Luboš Mareček, ptá se nebo děkuje za výborný (rozhovor) s panem Fischerem. Ptá se, jaký jste z něj měl vy pocit? Ale já to možná zobecním, protože takových dotazů také přichází spousta, například Irena z Děčína, tu by zajímalo: „Se kterým hostem byla nejlepší spolupráce? Na kterou nejradši, nebo na kterého hosta nejradši vzpomínáte?“

Tak já mám rád ty hosty, co to tam malinko tak jako rozjedou, rozbouraj, takže takový ty, kdy se to malinko trošku i přizvrhne, to mám rád. Ale těch tam rád bylo, ale nerad bych tak jako jmenoval, protože mě to zase přijde trošku nekorektní vůči hostům. Já si opravdu vážím každýho hosta a s každým hostem do toho jdu s tím, že oba jsme na tom stejně, že nevíme, co bude. A pokud jde o pana Fischera, tam se mi zase zdálo krásný, že jsme vlastně oba v demisi, i když ta moje míň významná. Ale to je dovednost Simony Matáskový.

Další dotaz, který není podepsán, směřuje ke scénářům vašich pořadů, jestli jsou domluvená témata rozhovorů nebo jestli opravdu je všechno nepřipravené a vy nevíte dopředu, kam se to bude ubírat?

Ne, já dopředu nevím a předepsaná témata byly jeden z důvodů mého odchodu z České televize, kdy Česká televize chtěla, abych 3 neděle dopředu dával témata rozhovorů a nějaký otázky nebo co, jak je povedu a tyhle cenzorský zvyky z nějakýho palcátu, nebo odkud to maj, to jsem odmítl. Já mám rešerše, to znamená, já mám informace o těch lidech a tím to končí.

Další otázka, jestli i vaše nová show na Primě bude k vidění na internetu a s tím souvisí ještě otázka jiného posluchače, jestli neuvažujete o tom, že na internetu by se objevil celý záznam toho pořadu, tedy ne jenom ta sestříhaná verze?

Ne, uvažujeme o tom, že show bude na internetu, my máme totiž pár svejch fanoušků taky v zahraničí, kteří se mě taky ptali. Rádi bysme, aby to bylo vlastně taky k dispozici na webu, jako bylo Uvolněte Český televize. Tyhlety nesestříhaný, to nevím, ale doufáme, když se nám to bude dařit, že tam bude nějakej prémiovej obsah, kterej bude souviset s tou show.

Říká dnešní host Radiožurnálu Jan Kraus. Díky, že jste si v tom parnu udělal čas, byl jste tady u nás. Doufám, že se tady nevidíme naposledy.

Ano. Ne, tady jsem byl docela rád. Mějte se hezky.

Tak to jsme rádi. Na shledanou.

Na shledanou.